-KAPITOLY-
(1). Egypt: dar Nilu
(2). Jak šel čas:
(2). Jak šel čas:
*důležitá data
*chronologický přehled
(3). Věda zvaná egyptologie
(4). Jak se stát egyptologem
(5). Slavní egyptologové
(6). Dědictví Starověkého Egypta
(7). Muzea s egyptskými sbírkami
-EGYPT: DAR NILU-
Území, kde se zrodila a po celá tisíciletí vyvíjela staroegyptská civilizace však tvořilo poměrně úzké asi 16 km široké ZATO VŠAK VELMI ÚRODNÉ HOJNÉ NILSKÉ ÚDOLÍ sevřené na východě horami Východní či Arabské pouště a na západě rozlehlými písečnými pláněmi Západní pouště, a spolu s ním široká bažinatá Nilská delta ležící mezi Káhirou a Středozemním mořem.
Egypt jakožto součást Sahary patří k nejsušším a nejteplejším místům na zemi. OBRAZ EGYPTSKÉ KRAJINY NEBYL VŠAK VŽDY TAKTO STEJNÝ. V dávných pravěkých dobách, které odpovídají evropským dobám ledovým, OPLÝVALA SAHARA PESTROU ZELENÍ A ZVÍŘENOU A TO DÍKY VLHKÉMU A TEPLÉMU PODNEBÍ. Běžně zde byli k vidění zvířecí druhy, které dnes vidíme už pouze v savanských oblastech a deštných pralesích Afriky.
Toto vlhké a teplé podnebí však postupnými změnami klimatu nakonec skončilo (cca. 100 000 př. n. l.). Poušťi však nejdříve předcházeli savany, ty se v poušť změnily teprve během třetího tisíciletí př. n. l., kdy skončilo poslední vlhčí období. Od té doby dodnes přetrvává typické suché a horké podnebí.
TYTO ZÁVAŽNÉ PODNEBNÉ ZMĚNY ZAČALI VELMI PRONIKAT DO ŽIVOTA SAHARSKÉHO OBYVATELSTVA a to především pak cca. od roku 25 000 př. n. l., kdy se ubývání vlhkosti prudce urychlilo.
V této době započalo stěhování saharského obyvatelstva A TO PŘEVÁŽNĚ K ÚRODNÉMU NILU. Důvod proč lidé po dlouhá tisíciletí putovali a usazovali se u Nilu byl ten, že přinášel jak vlhko a vodu, ale také díky němu bylo snazší obstarání potravy v podobě obilí a zeleniny, ale také obstarání živé potravy.
Asi v této době před 27 000 lety, kdy započali další a tentokrát velmi velké podnebné změny, se Egypt napojil na srážkoodtokový systém mohutné Etiopské vysočiny.
Nil s sebou nepřinášel pouze obrovské přívaly vod, ALE ZEJMÉNA TMAVÉ ÚRODNÉ BAHNO SE ZBYTKY ORGANICKÝCH LÁTEK PŘEDSTAVUJÍCÍ VELMI KVALITNÍ PŘÍRODNÍ HNOJIVO. Tato směs látek cestou na sever často Nil až krvavě zbarvovala.
Každoroční záplavy naučili velmi rychle obyvatelstvo žijící na nilských březích umu zemědělství. TO SE STALO ZÁKLADNÍ EKONOMICKOU SLOŽKOU A STARÝ EGYPT DÍKY NĚMU NEUVĚŘITELNĚ PROSPEROVAL.
(Částečný zdroj: Staří egypťané/Břetislav Vachala)
-JAK ŠEL ČAS-
*DŮLEŽITÁ DATA:
!Cca. 3 200 nebo 3 100 př. n. l. - ZALOŽENÍ EGYPTSKÉHO KRÁLOVSTVÍ!
Cca. 2 700 - 2 200 př. n. l. - Vznik a zánik prvního velkého období staroegyptských dějin, období Staré říše (3. - 6. dynastie).
Cca. 2 670 př. n. l. - Geniální architekt a lékař Imhotep staví pro faraona Džosera první pyramidu na světě (zvanou stupňovitá) a zároveňprvní kamennou a nejvyšší stavbu na světě.
Cca. 2 620 - 2 500 př. n. l. - V této době (4. dynastie) vznikají nejznámější a nejvyšší pyramidy zvané pravé (s plochými stěnami), které byly vystavěny v Gízské nekropoly faraony Chufuem (147 metrů), Rachefem (143 metrů) a Menkaureem (66 metrů).
Cca. 2 200 - 2 060 př. n. l. - Začíná první přechodné období. Přesněji první hospodářský rozpad říše (7. až polovina 11. dynastie).
Cca. 2 060 - 1 786 př. n. l. - Vznik a zánik druhého velkého období staroegyptských dějin, období Střední říše (od poloviny 11. - začátek 13. dynastie).
Cca. 2 010 - 1 786 př. n. l. - U moci je slavná 12. dynastie, která zakládá největší staroegyptské pevnosti jako je Buhen, Semna a Kumma. Ty chránily jižní egyptskou hranici. Dále založila tzv. vládcovy zdi, jež vznikly v oblasti suezské šíje, aby odrážely nepokoje pocházející z blízkého východu. Dynastie rozšířila zemědělské působení ve Fajjůmské oáze a za jejích dob se do Egypta začalo dovážet obrovské množství mědi, malachitu a tyrkysů ze Sinajského poloostrova.
Cca. 2 064 př. n. l. - Vznikají slavné Théby.
Cca. 1 930 př. n. l. - Založení Karnaku, faraon Senusret I. vystavěl na karnackém území první chrámovou stavbu.
Cca. 1 786 - 1 555 př. n. l. - Začíná druhé přechodné období. Druhý hospodářský rozpad říše (od poloviny 13. - konec 17. dynastie).
Cca. 1 555 - 1 080 př. n. l. - Vznik a zánik třetího velkého období staroegyptských dějin, období Nové říše (18. - konec 20. dynastie).
Cca. 1 520 př. n. l. - Výstavba první hrobky v Údolí Králů. Nechal si ji vystavět faraon Amenhotep I., ale nedokončil ji, takže prvním faraonem , který byl v Údolí Králů pohřben byl až jeho syn faraon Thutmose I.
Cca. 1 543 př. n. l. - Od tohoto roku bylo započato téměř dvoutisícileté stavění, rozšiřování, přestavování a rekonstruování karnackého velechrámu.
Cca 1 458 př. n. l. - V této době usedá na trůn jeden z největších faraonů Starého Egypta, Thutmose III.
Cca. 1 478 př. n. l. - Na trůn usedá nejmocnější královna Starého Egypta, Hatšepsut.
Cca. 1 279 př. n. l. - Na trůn usedá nejmocnější staroegyptský král, Ramesse II., který vládl přibližně 65 let a vystavěl nejvíce památek ve Starověkém Egyptě a také, to je důležité, uzavřel první mírovou smlouvu na světě.
Cca. 1 274 př. n. l. - Proběhla pod vedením Ramesse II. největší staroegyptská bitva, bitva o Kadeš, kterou bránili současní nepřátelé Egypta, Chetité.
Cca. 1 543 př. n. l. - Théby se stávají hlavním městem Egypta a také největším a nejmocnějším městem světa.
Cca. 1 183 př. n. l. - Na trůn usedá poslední velký faraon Starověkého Egypta, Ramesse III., který se zasloužil hlavně o odražení mořských národů od Egypta.
Cca. 1 080 - 664 př. n. l. - Začíná Třetí přechodné období. Třetí hospodářský rozpad říše (21. - 25. dynastie).
Cca. 665 - 30 př. n. l. - Vzniká a zaniká pozdní období. Doba 26. - 31. dynastie a doba dvou krutých perských nadvlád. Co se týče rodilých a posledních vládnoucích egypťanů, ty tvořili 28. až 30. dynastii.
Cca. 332 - 30 př. n. l. - Ptolemaiovská dynastie pocházející z Řecka.
Cca. 30 př. n. l. - Vzniká římská nadvláda A ZANIKÁ STAROEGYPTSKÝ STÁT JAKO TAKOVÝ.
*CHRONOLOGICKÝ PŘEHLED:
->PŘEDDYNASTICKÁ DOBA
Nakádská kultura: cca. 4 000 - 3 160 př. n. l.
->TZV. NULTÁ DYNASTIE: cca. 3 160 - 3 150 př. n. l.
->ARCHAICKÁ DOBA
1. dynastie (Narmer): cca. 3 150 - 2 900 př. n. l.
2. dynastie: cca. 2 900 - 2 700 př. n. l.
->STARÁ ŘÍŠE
3. dynastie (Džoser): cca. 2 700 - 2 620 př. n. l.
4. dynastie (Snofru, Chufu, Rachef, Menkaure): cca. 2 620 - 2 500 př. n. l.
5. dynastie (Sahure, Niuserre, Venis): cca. 2 500 - 2 360 př. n. l.
6. dynastie (Teti, Pepi II.): cca. 2 360 - 2 200 př. n. l.
->PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ
7. dynastie - začátek 11. dynastie: cca. 2 200 - 2 060 př. n. l.
->STŘEDNÍ ŘÍŠE
Polovina 11. dynastie (Mentuhotep II. - IV.): 2 060 - 2 010 př. n. l.
12. dynastie (Amenemhet I. - IV., Senusret I. - III.): cca. 2 010 - 1 786 př. n. l.
->DRUHÉ PŘECHODNÉ OBDOBÍ
13. - 17. dynastie: cca. 1 786 - 1 555 př. n. l.
->NOVÁ ŘÍŠE
18. dynastie (Amenhotep I. - III., Thutmose I. - IV., Hatšepsut, Achnaton, Tutanchamon): cca. 1 555 - 1 305 př. n. l.
19. dynastie (Sethi I., Ramesse II.): cca. 1 305 - 1 196 př. n. l.
20. dynastie (Ramses III.): cca. 1 196 - 1 080 př. n. l.
->TŘETÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ
21. dynastie (Hrihor): cca. 1 080 - 946 př. n. l.
22. dynastie (Osorkon): cca. 946 - 720 př. n. l.
23. - 24. dynastie: cca. 792 - 712 př. n. l. (určitou dobu vládli společně ještě i s 22. dynastií, ale každá v jiné části země)
25. dynastie (Taharka, Šabaka): cca. 745 - 655 př. n. l. (i tato dynastie vládla společně s předchozími)
->POZDNÍ DOBA
26. dynastie (Psammetik II.): cca. 664 - 525 př. n. l. (i tato dynastie vládla chvíli společně s tou předchozí)
27. dynastie (PRVNÍ PERSKÁ NADVLÁDA): cca. 525 - 404 př. n. l.
28. - 30. dynastie: cca. 404 - 342 př. n. l. (vlády posledních rodilých egypťanů)
31. dynastie (DRUHÁ PERSKÁ NADVLÁDA): cca. 342 - 332 př. n. l.
->PTOLEMAIOVSKÁ DOBA: cca. 332 - 30 př. n. l.
->ŘÍMSKÁ DOBA: cca. 30 př. n. l. - 347 n. l.
->KOPTSKÁ DOBA: cca. 347 - 641 n. l.
->VPÁD ARABŮ: cca. 641 n. l.
-VĚDA ZVANÁ EGYPTOLOGIE-
POČÁTKY EGYPTOLOGIE SE DATUJÍ DO ČASŮ RENESANCE, DO ROKU 1 822, KDY FRANCOUZSKÝ UČENEC JEAN-FRANCOIS CHAMPOLLION ROZLUŠTIL PO TAKŘKA DVOU TISÍCI LETECH STAROEGYPTSKÉ PÍSMO S POMOCÍ TROJJAZYČNÉ ROSETTSKÉ DESKY, kterou objevila Napoleonova výprava do Egypta v letech 1 798 - 1 800.
Zatím nejvýznamnější událostí po objevení Rossetské desky v dějinách egyptologie BYL OBJEV TÉMĚŘ NEPORUŠENÉ HROBKY MLADINKÉHO KRÁLE TUTANCHAMONA HOWARDEM CARTEREM V ROCE 1922.
Témata spojená s egyptologií a Starověkým Egyptem jsou ve veřejnosti poměrně populární a jsou tématem řady uměleckých děl, literatury či hudby.
(Částečný zdroj: cs.wikipedia.org)
-JAK SE STÁT EGYPTOLOGEM-
V České republice se obor egyptologie vyučuje pouze na Filozofické fakultě univerzity Karlovy. Nové ročníky egyptologie se zde otevírají jednou za šest let, i když se přihlášky vypisují každoročně. Následné výběrové řízení je však poměrně přísné, tudíž začít opravdu studovat egyptologii je těžké. Ovšem záleží tu na nadanosti uchazeče, ale to samozřejmě není vše neboť dále je tu na místě nadšení a velký zájem studovat Egypt, ale velkou výhodou by byly i dva roky praxe v kulturním zařízení.
Do oboru egyptologie je přijato nanejvýš 10 lidí. Hlásí se jich mnohonásobně více, ale z mnoha důvodů není vhodné přijmout více uchazečů. Bylo by to krajně neodpovědné vůči mladým lidem, kteří z velkého nadšení a romantiky by začali studovat obor, ve kterém by pak nenašli žádné uplatnění. A i samotní egyptologové by poté věnovali velkou část času a úsilí, aby vychovávali odborníky pro jiná pracoviště.
Na to aby jste mohli na univerzitě studovat egyptologii, nemusíte se jí zabývat od malička, jak to dokazuje mladý egyptolog Pavel Onderka, který se Egyptem začal zabývat teprve v 16-ti letech. Avšak je nad slunce jasné, že uchazeč musí mít maturitu.
(Částečný zdroj: http://www.czsk.net/svet/clanky/osobnosti/verner.html)
-SLAVNÍ EGYPTOLOGOVÉ-
*ZAKLADATEL MODERNÍ EGYPTOLOGIE:
Narozen: 23. 12. 1790, Figeac.
Úmrtí: 4. 3. 1832, Paříž. (Zemřel osmnáct měsíců po návratu ze své vysněné cesty po Egyptě (infarkt), kde dokončil rozluštění jím už dávno studované hieroglyfické písmo a to díky zdejší krajině.)
Obecné: Francouzský archeolog, který roku 1822 rozluštil díky trojjazyčné Rosettské desce hieroglyfy. *Byl natolik posedlý Egyptem, že trávil velmi málo času se svou rodinou.
*ZAKLADATEL ČESKOSLOVENSKÉ EGYPTOLOGIE:
Narozen: 5. 4. 1876, Pardubice.
Úmrtí: 13. 2. 1960, Praha.
Obecné: Nejvýznamnější český egyptolog, který také působil jako profesor na Karlově univerzitě v Praze a přispěl k založení Českého egyptologického ústavu.
*DALŠÍ SVĚTOVĚ ZNÁMÍ A UZNÁVANÍ EGYPTOLOGOVÉ:
Narozen: 5. 11. 1778, Padova.
Úmrtí: 3. 12. 1823, Gwato.
Obecné: Italský cestovatel, amatérský archeolog a cirkusový silák. Díky britskému generálnímu konzulovy v Egyptě získával a převážel egyptské památky do Britského muzea (s pomocí své ženy Sáry, která po Egyptě cestovala s ním). Do jeho zásluh patří především to, že se snažil zachraňovat egyptské památky před hrubým zacházením evropských archeologů a turistů. Belzoni také objevil a odkryl od nánosů písku chrám Abú Simbel.
Howard Carter
Narozen: 9. 5. 1874.
Úmrtí: 2. 3. 1939.
Obecné: Britský archeolog a egyptolog, který se stal slavným po objevení Tutanchamonovi hrobky, kterou by neobjevil bez pomoci svého sponzora lorda Carnarvona. Zemřel v 64 letech na rakovinu.
Narozen: 1821.
Úmrtí: 1881.
Obecné: Francouzský egyptolog a zakladatel moderních archeologických vykopávek a ochrany egyptských památek. Jako první nechal egyptské památky zkatalogizovat a stal se (do konce svého života) vrchním dozorcem nad egyptskými vykopávkami a památkami po celém Egyptě.
William Matthew Flinders Petrie
Narozen: 3. 6. 1853, Charlton.
Úmrtí: 28. 7. 1942, Jeruzalém.
Obecné: Známý anglický egyptolog. Nikdy se nenaučil egyptsky, ale i přesto je průkopníkem egyptologie, archeologie a paleontologie. Byl úplně prvním, který kdy kopal systematicky.
Jaroslav Černý
Narozen: 22. 8. 1898, Plzeň.
Úmrtí: 29. 5. 1970, Oxford.
Obecné: Jeden z nejvýznamnějších českých egyptologů, který působil jako profesor na univerzitě v Londýně a na University of Oxford. Kdysi patřil k největším znalcům staroegyptského jazyka a písma. Jeho životním odkazem se stala práce o staroegyptském náboženství, ale také knihovna Českého egyptologického ústavu, kterou založil a která nese dodnes jeho jméno.
Zahi Hawass
Narozen: 28. 5. 1947, Damietta.
Obecné: Nejvýznamnější současný egyptolog, ale také generální tajemník pro památky Egypta (SCA). Stal se dokonce mediálně známým a to díky častému vystupování v dokumentárních pořadech o Starověkém Egyptě.
-DĚDICTVÍ STAROVĚKÉHO EGYPTA-
Starověký Egypt a všechny jeho oblasti každodenního života SE STALY ZÁKLADNÍM STAVEBNÍM KAMENEM MODERNÍ VĚDY A KULTURY, ALE I STUDNICÍ UČENOSTI A HUMANISMU. VŠECHNY VYNÁLEZY STARÉHO EGYPTA VZEŠLY Z BOHATÉ VZDĚLANOSTI, MOUDROSTI, VNÍMAVOSTI A CITLIVOSTI JEHO NÁRODA!
Rovněž lze říci a to podle starších i novějších archeologických objevů, ŽE I DOKONCE KŘESŤANSKÁ KULTURA NEVYCHÁZÍ ZE ŽIDOVSKO-KŘESŤANSKÝCH, NÝBRŽ Z EGYPTSKO-KŘESŤANSKÝCH KOŘENŮ. JUDAISMUS ANI BIBLE NEMAJÍ NA ZRODU KŘESŤANSTVÍ ŽÁDNÝ PODÍL.
Z oblasti věcné a duchovní nám odkázali nemalou součást DNEŠNÍHO KAŽDODENNÍHO ŽIVOTA. LZE POVAŽOVAT CIHLY, ABECEDU, STOLNÍ HRY, SLOVA PŘEJATÁ ZE STAROEGYPTŠTINY DO MODERNÍCH JAZYKŮ, TĚHOTENSKÝ TEST, ZÁKLADY CHIRURGIE, ASTRONOMII, ZLOMKY A OBZVLÁŠTĚ PAK KALENDÁŘ A KŘESŤANSKOU SYMBOLIKU ZMRTVÝCHVSTÁNÍ A PŘIJÍMÁNÍ SVÁTOSTI OLTÁŘNÍ A MNOHÉ DALŠÍ UŽITEČNÉ A V ONÉ DOBĚ NADČASOVÉ VĚCI ZA JEDINEČNÝ ODKAZ STAROEGYPTSKÉ CIVILIZACE NÁM DNEŠNÍM LIDEM.
(Částečný zdroj: Nesmrtelný odkaz Starého Egypta/Christiane Desroches Noblecourt)
-MUZEA S EGYPTSKÝMI SBÍRKAMI-
EGYPT
Alexandrie - Řeckořímské muzeum
Asuán - Muzeum na ostrově Elefantina
Luxor - Luxorské muzeum
Mallawi - Muzeum v Mallawi
Minya - Muzeum v Minyi
Karnak - Otevřené muzeum pod širým nebem/karnacký chrámový komplex
FRANCIE
Avignon - Musée Calvet
Grenoble - Musée de peintureet
Limoges - Musée Municipal
Paříž - Bibliothéque nationale, Louvre a muzeum rodin
Štrasburg - Institut d'egyptologie
NĚMECKO
Berlín - Neues museum
Drážďany - Albertinum
Essen - Folkwang museum
Hannover - Kestner museum
Mnichov - Staatliche sammlung a Agyptischer kunst
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
Londýn - Britské muzeum
Edinburg - Skotské královské muzeum
SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ
New York - Metropolitní muzeum umění
Boston - Muzeum výtvarného umění
BELGIE
Antverpy - Museum Vleeshuis
Brusel - Musées royaux d'art et d'historie
POLSKO
Krakov - Muzeum narodowe
Varšava - Muzeum narodowe
ITÁLIE
Turín - Egyptské muzeum
DÁNSKO
ČESKÁ REPUBLIKA
Praha - Náprstkovo muzeum
RAKOUSKO
Vídeň - Kunsthistorisches museum
JAPONSKO
Kjóto - Univerzitní archeologické muzeum
ŘECKO
Athény - Národní muzeum
PORTUGALSKO
Lisabon - Fundelao calouste gulbenkian
KUBA
Havana - Museo nacional