NEJVÝZNAMNĚJŠÍ OBJEVY SVĚTOVÉHO VĚHLASU Z POSLEDNÍCH LET NOVÉHO STOLETÍ
*ČESKÝ OBJEV HROBKY KRÁLOVNY CHENTKAUS III. V LEDNU 2015:
Hrobka byla objevena na pyramidovém poli králů 5. dynastie, KDE JIŽ TRVALE PŮSOBÍ TÝM ČESKÝCH EGYPTOLOGŮ, zvaném Abúsir, ležícím jihozápadně od Káhiry.
HROBKA PATŘILA ZJEVNĚ BLÍZKÉ PŘÍBUZNÉ FARAONA RANEFERA, rovněž z 5. dynastie a co je zajímavé, že až do objevu této hrobky bylo její jméno naprosto neznámé. Tento objev velice přispěl k dalšímu studiu Staré říše, zejména období 5. dynastie.
Místo jejího posledního odpočinku BYLO NALEZENO V POHŘEBNÍM KOMPLEXU FARAONA, a to potvrzuje domněnku, že hrobka možná patřila jedné z panovníkových manželek. PRAVDĚPODOBNÉ ROVNĚŽ JE, ŽE HROBKA PATŘILA PRINCEZNĚ ČI MANŽELCE FARAONA. Přesnější výsledky prozradí až následný výzkum, avšak jméno je již naprosto jasné, zjištěno bylo z nápisů.
HROBKA PATŘILA ZJEVNĚ BLÍZKÉ PŘÍBUZNÉ FARAONA RANEFERA, rovněž z 5. dynastie a co je zajímavé, že až do objevu této hrobky bylo její jméno naprosto neznámé. Tento objev velice přispěl k dalšímu studiu Staré říše, zejména období 5. dynastie.
Místo jejího posledního odpočinku BYLO NALEZENO V POHŘEBNÍM KOMPLEXU FARAONA, a to potvrzuje domněnku, že hrobka možná patřila jedné z panovníkových manželek. PRAVDĚPODOBNÉ ROVNĚŽ JE, ŽE HROBKA PATŘILA PRINCEZNĚ ČI MANŽELCE FARAONA. Přesnější výsledky prozradí až následný výzkum, avšak jméno je již naprosto jasné, zjištěno bylo z nápisů.
*AMERICKÝ OBJEV HROBKY V ÚDOLÍ KRÁLŮ V ÚNORU 2006:
Hrobka byla navíc objevena pouhých pár metrů od samotné tutanchamonovi hrobky. OBJEVENO ZDE BYLO PĚT DŘEVĚNÝCH SARKOFÁGŮ z 18. dynastie s pěti mumiemi u nichž doposud nebyla zjištěna totožnost. Zřejmě byly ale vysokého postavení, přesto je však hrobka co do rozměrů poněkud malá. V HROBCE BYLO NADÁLE OBJEVENO NĚKOLIK VELKÝCH KERAMICKÝCH NÁDOB S POZŮSTATKY Z BALZÁMOVÁNÍ.
TATO HROBKA JE V POŘADÍ JIŽ 63 ZDE V ÚDOLÍ KRÁLŮ OBJEVENÁ.
*FRANCOUZSKOEGYPTSKÝ OBJEV STOLETÍ ZŘEJMĚ NEJSTARŠÍHO PŘÍSTAVU NA SVĚTĚ V DUBNU 2013:
Přístav byl s největší pravděpodobností vystavěn za vlády krále Chufua ve 4. dynastii, a to na pobřeží Rudého moře poblíž obce Vádí Džarf asi 180 kilometrů od města Suez. Je tedy starý přibližně 4 500 let. VYUŽÍVÁN BYL ZEJMÉNA ZA ÚČELEM OBCHODU (zejména vnitrostátního). NADÁLE SLOUŽIL STÁTNÍMU SEKTORU PRO PŘEVOZ MĚDI, TYRKYSŮ A SMARAGDŮ ZE SINAJE DO SAMOTNÉHO EGYPTA.
Úžasné nadále je, že zde byly nalezeny nejspíše jedny z nejstarších papyrů na území Egypta. Jsou na nich zaznamenány administrativní informace o zdejších pracovnících v přístavu a rovněž zahrnovaly i některé detaily z jejich života.
Podle těchto záznamů byli pracovníci vypláceny. Úředníci na papyry zapisovali, kolik dělníků bylo v práci a čím konkrétně se zabývali. V TÉTO DOBĚ BYL PŘÍSTAV ZJEVNĚ JEDNÍM Z NEJDŮLEŽITĚJŠÍM V CELÉM STAROVĚKÉM EGYPTĚ.
Další co zde bylo nalezeno, byly obydlí zaměstnanců přístavu, 30 jeskyní a několik kamenných nástrojů.
*DALŠÍ VĚHLASNÝ ČESKÝ OBJEV LODI POD EGYPTSKÝM PÍSKEM NA PODZIM 2015:
Je znovu dokázáno, že egyptské písky stále skrývají všemožné poklady. Další celosvětově významný opět učinil opět český egyptologický ústav, který se řadí mezi nejvěhlasnější instituce na světě. Nález učinili v lokalitě, kde pracují od samotného vzniku egyptologického ústavu, a to v Abúsiru jižně od Káhiry. Objevený věhlas nevyčíslitelné hodnoty rovněž náležel nejspíše osobě spadající do těch nejvyšších kruhů společnosti. JEDNALO SE ZŘEJMĚ O ČLENA KRÁLOVSKÉ RODINY.
NALEZENÉ PLAVIDLO JE 18 METRŮ DLOUHÉ A JE DATOVÁNO DO OBDOBÍ 3. DYNASTIE, TO UVEDL VEDOUCÍ EXPEDICE MIROSLAV BÁRTA. Je to rovněž velmi neobvyklý nález, na který prý bylo naraženo čirou náhodou.
Člun, jež zjevně bude muset být ponechán kvůli svému stavu navždy na místě, se nachází v blízkostí hrobky člena královské rodiny. Z důvodu poškození jména na hrobce ale není jasné komu tedy tato loď patřila.
I když je plavidlo ve špatném stavu, přesto je možné ho podobně prozkoumat A PROZRAZUJE, JAK SE TEHDEJŠÍ LODĚ KONSTRUOVALY. Zdejší podnebí totiž zakonzervovalo i rostlinná vlákna, jež loď držela pohromadě.
TAKOVÉTO LODĚ MĚLY NEBOŽTÍKOVI ZAJIŠŤOVAT BUĎ SYMBOLICKOU PŘEPRAVU NA PODSVĚTNÍM NILU ČI SLOUŽILY JEDNODUŠE JAKO SOUČÁST POHŘEBNÍ VÝBAVY.
(Částečné zdroje: zoom.iprima.cz, zpravy.idnes.cz, novinky.cz a ceskatelevize.cz)
Přístav byl s největší pravděpodobností vystavěn za vlády krále Chufua ve 4. dynastii, a to na pobřeží Rudého moře poblíž obce Vádí Džarf asi 180 kilometrů od města Suez. Je tedy starý přibližně 4 500 let. VYUŽÍVÁN BYL ZEJMÉNA ZA ÚČELEM OBCHODU (zejména vnitrostátního). NADÁLE SLOUŽIL STÁTNÍMU SEKTORU PRO PŘEVOZ MĚDI, TYRKYSŮ A SMARAGDŮ ZE SINAJE DO SAMOTNÉHO EGYPTA.
Úžasné nadále je, že zde byly nalezeny nejspíše jedny z nejstarších papyrů na území Egypta. Jsou na nich zaznamenány administrativní informace o zdejších pracovnících v přístavu a rovněž zahrnovaly i některé detaily z jejich života.
Podle těchto záznamů byli pracovníci vypláceny. Úředníci na papyry zapisovali, kolik dělníků bylo v práci a čím konkrétně se zabývali. V TÉTO DOBĚ BYL PŘÍSTAV ZJEVNĚ JEDNÍM Z NEJDŮLEŽITĚJŠÍM V CELÉM STAROVĚKÉM EGYPTĚ.
Další co zde bylo nalezeno, byly obydlí zaměstnanců přístavu, 30 jeskyní a několik kamenných nástrojů.
*DALŠÍ VĚHLASNÝ ČESKÝ OBJEV LODI POD EGYPTSKÝM PÍSKEM NA PODZIM 2015:
Je znovu dokázáno, že egyptské písky stále skrývají všemožné poklady. Další celosvětově významný opět učinil opět český egyptologický ústav, který se řadí mezi nejvěhlasnější instituce na světě. Nález učinili v lokalitě, kde pracují od samotného vzniku egyptologického ústavu, a to v Abúsiru jižně od Káhiry. Objevený věhlas nevyčíslitelné hodnoty rovněž náležel nejspíše osobě spadající do těch nejvyšších kruhů společnosti. JEDNALO SE ZŘEJMĚ O ČLENA KRÁLOVSKÉ RODINY.
Člun, jež zjevně bude muset být ponechán kvůli svému stavu navždy na místě, se nachází v blízkostí hrobky člena královské rodiny. Z důvodu poškození jména na hrobce ale není jasné komu tedy tato loď patřila.
I když je plavidlo ve špatném stavu, přesto je možné ho podobně prozkoumat A PROZRAZUJE, JAK SE TEHDEJŠÍ LODĚ KONSTRUOVALY. Zdejší podnebí totiž zakonzervovalo i rostlinná vlákna, jež loď držela pohromadě.
TAKOVÉTO LODĚ MĚLY NEBOŽTÍKOVI ZAJIŠŤOVAT BUĎ SYMBOLICKOU PŘEPRAVU NA PODSVĚTNÍM NILU ČI SLOUŽILY JEDNODUŠE JAKO SOUČÁST POHŘEBNÍ VÝBAVY.
(Částečné zdroje: zoom.iprima.cz, zpravy.idnes.cz, novinky.cz a ceskatelevize.cz)
NEJSLAVNĚJŠÍCH 10 OBJEVŮ, JEŽ USNADNILY STUDIUM ZEMĚ NA NILU A POCHOPENÍ STAROVĚKÉHO EGYPTA
1) OBJEV NEDOKONČENÉHO OBELISKU V ASUÁNSKÉM KAMENOLOMU:
Tento obelisk je pro dnešní vědce tou nejdokonalejší informací o tom jak se tyto ohromné bloky kamene těžili. Tento obelisk nebyl nikdy dokončen, jelikož na jednom místě pukl. Nešlo ale tak o stavitelský problém jako o symbolický. Neboť paprsek od slunečního boha nemohl tak neporušen doputovat po jeho těle až na zem, a tak byl opuštěn a ponechán zde.
Váží takřka neuvěřitelných 1000 tun. Je to neuvěřitelné s jakou hmotností kamene dokázali staří egypťané pohybovat.
Kdyby byl tento obelisk dokončen, tyčil by se do výšky desetipatrové budovy s stál by jako nezbytná součást chrámového komplexu.
Důkazy na obelisku i kolem něj ukazují, jak tehdejší kameníci těžili tak obrovské kusy kamene. Pradávné perlíky byly vyrobeny z doleritu, kamene tvrdšího než žula. Tato technika ale vyžadovala čas a protože faraoni vždy stavěli ve velkém spěchu, našli způsob, jak proces těžby urychlit. Egypťané používali oheň, s jehož pomocí pak kámen vytěžili: teplo ohně způsobilo, že se kámen roztáhl a ochlazení jej zase stáhlo.
2) OBJEV LODĚ FARAONA CHUFUA POD JEHO PYRAMIDOU:
Loď pod pyramidou faraona Chufua dokládá důkaz o smýšlení starých egypťanů. Fyzicky je pohřbena v poušti, avšak po smrti krále měla být využívána v posmrtném životě. V zásvětí s ní navštěvuje po Nilu svůj lid a díky jejímu prostřednictví se mohl spojit v jedno s bohem slunce.
Archeologové mohou dnes díky tomuto objevu zkoumat technologii stavby lodí, jako kdyby byli před 45 staletími přímo u toho. Egypťané nepoužívali ke stavbě žádné hřebíky ani nic podobného. Každý z 1200 kousků trupu byl vyřezán ručně. Loď drží pohromadě díky trávě. Říká se jí halfa a je volně dostupná po celém Egyptě. Technologie svazování prken dokazuje, že egypťané dokázali postavit daleko větší lodě než jejich současníci.
3) OBJEV HROBEK DĚLNÍKŮ, JEŽ BUDOVALI PYRAMIDY:
Dlouhá léta bylo u Egypta vžité, že faraoné využívali k jakýmkoli fyzicky náročným pracem statisíce otroků. Tento objev však toto tvrzení nadobro vyvrací. Odhaluje existenci propracované společenské hierarchie a sociálního zabezpečení, která je povědomá dnešním dělníkům, zaměstnavatelům i odborům.
Objev byl učiněn již v roce 1990 doktorem Zahi Hawassem. Uvědomil si, že hroby dělníků jsou postaveny ze stejného materiálu jako hrobky panovníků, tedy z vápence, žuly a čediče. Stavitelé tedy stavěli své hrobky z toho, co zbylo ze stavby pyramidy.
O něco výš objevil tým doktora Hawasse propracovanější hrobky, z níž jedna nesla i jméno. Byl to zřejmě inspektor dohlížející na dělníky, kteří nosili kameny. Dá se odvozovat, že pracovní síla měla jasně danou hierarchii.
Hroby stavitelů pyramid prokázali existenci organizované struktury profesionálů a nadaných umělců, kteří pracovali v týmu. Tento objev dokazuje jednu zásadní věc, a tu, že pyramidy nestavěli otroci.
4) OBJEV TUTANCHAMONOVA POKLADU:
Objev byl učiněn již v roce 1990 doktorem Zahi Hawassem. Uvědomil si, že hroby dělníků jsou postaveny ze stejného materiálu jako hrobky panovníků, tedy z vápence, žuly a čediče. Stavitelé tedy stavěli své hrobky z toho, co zbylo ze stavby pyramidy.
O něco výš objevil tým doktora Hawasse propracovanější hrobky, z níž jedna nesla i jméno. Byl to zřejmě inspektor dohlížející na dělníky, kteří nosili kameny. Dá se odvozovat, že pracovní síla měla jasně danou hierarchii.
Hroby stavitelů pyramid prokázali existenci organizované struktury profesionálů a nadaných umělců, kteří pracovali v týmu. Tento objev dokazuje jednu zásadní věc, a tu, že pyramidy nestavěli otroci.
4) OBJEV TUTANCHAMONOVA POKLADU:
V roce 1 922 se za objevením hrobky krále Tuta vydal britský objevitel a egyptolog Howard Carter. Pět sezón se snažil najít vstup do hrobky, však neúspěšně. Až jednou ráno, když dělníci začali uklízet kolem sebe, našli 15 schodů vedoucích k jejímu vchodu.
Hrobka leží 9 metrů pod zemí, ukrytá ve vápencové skále, konec chodby byl zablokovaný. Carterův tým tedy prorazil v zátarasu z cihel díru. Uvnitř zahlédli díky plápolajícímu ohni svíčky spousty nádherných věcí vysoké hodnoty. Hrobka obsahovala na 3000 předmětů, ale i samotné tělo panovníka.
Poklad, se kterým byl mladý král pohřben, přináší další odhalení. V Tutanchamonově hrobce se nalezlo víc bohatství než ve všech dalších egyptských objevech dohromady. Jedinečnost tohoto nálezu však spočívá v tom, že byl nalezen takřka neporušený.
Hrobka leží 9 metrů pod zemí, ukrytá ve vápencové skále, konec chodby byl zablokovaný. Carterův tým tedy prorazil v zátarasu z cihel díru. Uvnitř zahlédli díky plápolajícímu ohni svíčky spousty nádherných věcí vysoké hodnoty. Hrobka obsahovala na 3000 předmětů, ale i samotné tělo panovníka.
Poklad, se kterým byl mladý král pohřben, přináší další odhalení. V Tutanchamonově hrobce se nalezlo víc bohatství než ve všech dalších egyptských objevech dohromady. Jedinečnost tohoto nálezu však spočívá v tom, že byl nalezen takřka neporušený.
5) OBJEV ZACHOVALÉ VESNICE ŘEMESLNÍKŮ DEIR EL-MEDINA:
Objev této vesnice dodnes velice dobře zachované (díky tomu, že se nenacházela na nilských březích a nebyla postavena z nepálených cihel, ale z kamene) je skutečně velice vzácným a cenným objevem, nabízející cenný pohled na každodenní život ve Starověkém Egyptě. Pro archeology, kteří se snaží zjistit maximum ze života v této nádherné zemi, je to velice důležitý zdroj informací.
Der el-Medina byla domovem v průměru asi pro 280 lidí. Stojí na neobvyklém místě, daleko od civilizace v poušti mezi skalami, hodinu chůze od Údolí králů. Bylo zde vystavěno proto, aby se uchovalo tajemství místa posledního odpočinku panovníků Nové říše.
Hrobky zdejších obyvatel nabízejí svědectví o životě v této vesnici. Vyobrazení ukazují vzkvétající komunitu prosperujících a vzkvétajících lidí. Vyobrazení mají ale nejspíše představovat přání majitelů hrobek, jak chtěli doopravdy žít. Tento objev je dnes nejlepším zdrojem o tom, ne jak žili králové a královny, ale o tom, jak žili běžní obyvatelé Starověkého Egypta.
6) OBJEV HROBKY FARAONA SETIHO I.:
Der el-Medina byla domovem v průměru asi pro 280 lidí. Stojí na neobvyklém místě, daleko od civilizace v poušti mezi skalami, hodinu chůze od Údolí králů. Bylo zde vystavěno proto, aby se uchovalo tajemství místa posledního odpočinku panovníků Nové říše.
Hrobky zdejších obyvatel nabízejí svědectví o životě v této vesnici. Vyobrazení ukazují vzkvétající komunitu prosperujících a vzkvétajících lidí. Vyobrazení mají ale nejspíše představovat přání majitelů hrobek, jak chtěli doopravdy žít. Tento objev je dnes nejlepším zdrojem o tom, ne jak žili králové a královny, ale o tom, jak žili běžní obyvatelé Starověkého Egypta.
6) OBJEV HROBKY FARAONA SETIHO I.:
Tuto hrobku objevil na počátku podzimu slavný italský průzkumník Giovanni Belzoni. Zkoumal zde geologické podloží a díky tomu objevil ještě dalších 7 hrobek.
Hrobka je vytesána 91 metrů hluboko ve skále a nachází se v ní jedna z nejkrásnějších ukázek staroegyptského umění. Dech vyrazí nejenom krása formy, ale také malby s neuvěřitelnou živostí použitých barev. Pro archeology jsou tyto malby cenným zdrojem ohledně posmrtného života. A díky tomuto všemu je hrobka běžné veřejnosti uzavřená.
Malby znázorňují, že úkolem Setiho po jeho smrti bylo spojit se s bohem v jeho boji.
7) OBJEV ZŘEJMĚ OHROMNÉHO CHRÁMU V ACHMÍMU:
Hrobka je vytesána 91 metrů hluboko ve skále a nachází se v ní jedna z nejkrásnějších ukázek staroegyptského umění. Dech vyrazí nejenom krása formy, ale také malby s neuvěřitelnou živostí použitých barev. Pro archeology jsou tyto malby cenným zdrojem ohledně posmrtného života. A díky tomuto všemu je hrobka běžné veřejnosti uzavřená.
Malby znázorňují, že úkolem Setiho po jeho smrti bylo spojit se s bohem v jeho boji.
7) OBJEV ZŘEJMĚ OHROMNÉHO CHRÁMU V ACHMÍMU:
Některé teorie tvrdí, že staří egypťané vytvořili mnohem více staveb a v mnohem větším měřítku, než se původně myslelo. Tuto teorii potvrzují třeba pozůstatky obrovského chrámu v Achmímu ve Středním Egyptě. Jsou však pohřbeny pod živoucím městem.
Když se v roce 1 980 rozhodli postavit novou poštu, začali kopat a narazili na 55 metrů vysokou sochu faraona Ramesse II. Kousek odtud byla objevena i socha faraonovy manželky Meritamon, která platí za největší a za nejzachovalejší staroegyptské zpodobnění ženy.
Měřítko obou soch je ukazatelem toho, jak velký chrám to mohl být. Pokud z chrámu zbylo ještě něco, je to pohřbeno pod rozrůstajícím se městem. To však musí archeologové objevit bez kopání a poškození dnešních obydlí.
Díky analýzám uspořádání chrámu boha Amon-Rea v Luxoru mohou archeologové stanovit, kde jsou podle nich zbytky Achmímu. Porovnáním umístěním achmímských soch se velikost chrámu odhaduje na ekvivalent 4 až 5 fotbalových hřišť.
8) OBJEV CHRÁMU ABŮ SIMBEL:
Když se v roce 1 980 rozhodli postavit novou poštu, začali kopat a narazili na 55 metrů vysokou sochu faraona Ramesse II. Kousek odtud byla objevena i socha faraonovy manželky Meritamon, která platí za největší a za nejzachovalejší staroegyptské zpodobnění ženy.
Díky analýzám uspořádání chrámu boha Amon-Rea v Luxoru mohou archeologové stanovit, kde jsou podle nich zbytky Achmímu. Porovnáním umístěním achmímských soch se velikost chrámu odhaduje na ekvivalent 4 až 5 fotbalových hřišť.
8) OBJEV CHRÁMU ABŮ SIMBEL:
Chrám v Abú Simbelu je klíčem k dilematu, který ležel před každým faraonem, a to jak vládnout nejenom jako člověk, ale především jak vládnout jako bůh. Umělecká díla na stěnách vyprávějí příběh o tom, jak blízko byl faraon Ramesse II. tomu, aby ve sém poslání selhal. Ve skále jsou vytesané čtyři obrovské sochy a každý centimetr zdí chrámu je pokrytý malbami oslavující triumfy faraona.
Chrám v Abú Simbel byl pomníkem největšímu egyptskému staviteli, válečníkovi a faraonovi, který vládl asi 67 let a proměnil egyptskou zemi v otevřené muzeum svých velkých činů. Tento svatostánek postavil, aby oslavil sám sebe jako boha.
V roce 1 871 sem dorazil Giovanni Belzoni, který zapříčinil odkrytí chrámu z nánosů písku. To trvalo dlouhé čtyři roky. Poté však nalezl vytoužený vchod co chrámu a stal se prvním člověkem, který po několika staletích vkročil do útrob chrámu.
9) OBJEV UKRYTÝCH MUMIÍ PANOVNÍKŮ STAROVĚKÉHO EGYPTA:
Chrám v Abú Simbel byl pomníkem největšímu egyptskému staviteli, válečníkovi a faraonovi, který vládl asi 67 let a proměnil egyptskou zemi v otevřené muzeum svých velkých činů. Tento svatostánek postavil, aby oslavil sám sebe jako boha.
V roce 1 871 sem dorazil Giovanni Belzoni, který zapříčinil odkrytí chrámu z nánosů písku. To trvalo dlouhé čtyři roky. Poté však nalezl vytoužený vchod co chrámu a stal se prvním člověkem, který po několika staletích vkročil do útrob chrámu.
9) OBJEV UKRYTÝCH MUMIÍ PANOVNÍKŮ STAROVĚKÉHO EGYPTA:
Většina ze 63 hrobek v Údolí králů byla po otevření prázdná. Necelých 5 kilometrů odtud se ale nachází další údolí, o němž se všichni domnívali, že neskrývá žádné tajemství. Až v roce 1 890 tudy procházel pastevec a v trhlině jednoho útesu nalezl vchod do jeskyně. Za ním se skrývala 61 metrů dlouhá chodba, vytesaná ve skále, na jejímž konci ležely ostatky více než 50ti pohřbených těl, mezi nimi i mumie největších faraonů.
Místo bylo původně skrýší. Místní kněží se rozhodli mumie zde ukrýt a uchránit před rabováním. Na konci Nové říše přišlo velké sucho, boje mezi znepřátelenými politickými frakcemi a cizí nájezdy přivedli totiž zemi na pokraj anarchie. Lidé čelili chudobě a potřeba zlata je přivedla až do hrobek faraonů. Faraonové byli pohřbeni s předměty nesmírné hodnoty, avšak při jejich nálezu ve skrýši se u nich nic nevyskytovalo. Ukryty byly pouze mumie.
Tento objev také umožnil náhled do společnosti ve Starověkém Egyptě na konci jeho posledního velkého období.
10) OBJEV ZLATÝCH MUMIÍ:
Říká se tak mumiím objevených v oáze Baharíja. Mumie pohřbené v tomto údolí patří římanům, kteří před 2000 lety napadli Egypt, tehdy jednu z nejbohatších zemí u Středozemního moře s množstvím zlata a obilí, a usadili se tu. Studie ale dokazuje, že egyptskou kulturu nemohlo nic zničit. Egypťané měli tak silně vyvinutý cit pro kulturu a dlouhou historii, že oni měnili ty, kteří je napadli, ne naopak.
Mumie skrývají ale ještě jedno tajemství. Část jich proto byla vyzvednuta a převezena ke zkoumání. Ukázalo se tak, že pohřební masky nabízejí ještě hlubší pohled do egyptské kultury. Jsou totiž pokryty zlatem, což v tehdejším světě byla jedna z nejcennějších věcí. A také to potvrzuje tezi, že egypťané věřili, že těla bohů jsou ze zlata.
(Částečný zdroj: www.ceskatelevize.cz)
Místo bylo původně skrýší. Místní kněží se rozhodli mumie zde ukrýt a uchránit před rabováním. Na konci Nové říše přišlo velké sucho, boje mezi znepřátelenými politickými frakcemi a cizí nájezdy přivedli totiž zemi na pokraj anarchie. Lidé čelili chudobě a potřeba zlata je přivedla až do hrobek faraonů. Faraonové byli pohřbeni s předměty nesmírné hodnoty, avšak při jejich nálezu ve skrýši se u nich nic nevyskytovalo. Ukryty byly pouze mumie.
Tento objev také umožnil náhled do společnosti ve Starověkém Egyptě na konci jeho posledního velkého období.
10) OBJEV ZLATÝCH MUMIÍ:
Říká se tak mumiím objevených v oáze Baharíja. Mumie pohřbené v tomto údolí patří římanům, kteří před 2000 lety napadli Egypt, tehdy jednu z nejbohatších zemí u Středozemního moře s množstvím zlata a obilí, a usadili se tu. Studie ale dokazuje, že egyptskou kulturu nemohlo nic zničit. Egypťané měli tak silně vyvinutý cit pro kulturu a dlouhou historii, že oni měnili ty, kteří je napadli, ne naopak.
Mumie skrývají ale ještě jedno tajemství. Část jich proto byla vyzvednuta a převezena ke zkoumání. Ukázalo se tak, že pohřební masky nabízejí ještě hlubší pohled do egyptské kultury. Jsou totiž pokryty zlatem, což v tehdejším světě byla jedna z nejcennějších věcí. A také to potvrzuje tezi, že egypťané věřili, že těla bohů jsou ze zlata.
(Částečný zdroj: www.ceskatelevize.cz)